Agora

Agora (2009)

Počet hvězdiček: 3 z 5

Římská říše se rozpadá, Alexandrie drží, zatím. Umělci tvoří, filozofové zkoumají, ale tak, jak tomu bylo vždy, musí se do všeho cpát víra v božstva a tvory nejvyšší. Aneb malá historická sonda do lidské tuposti a zabedněnosti. Hypatie, alexandrijská filozofka, by hrozně ráda přišla na to, jaký řád vládne hvězdám a planetám a zasvěcuje tomu celý svůj život a svoje srdce i duši. Bohužel (Bohu?) žije v neklidné době plné omezenců. Křesťanství je zakázané náboženství a jeho přívrženci chtějí, musí, je to jejich poslání, všem ukázat, že správná víra je ta jejich a tak se musí bít a mlátit s pohany a židy, kteří zaslepeně věří svým pohádkám a ve své bohy. Hypatii se tak nedostává ani porozumění, ani pomoci, ani prostředí, ve kterém by mohla být sama s vesmírem. Hypatie se i přes zkázu, dějící se okolo ní, snaží nadále být věrná vědě v zemi plné blbů, schovávajících se za bohy. Vraždí se v jejich jménu a ničí v jejich jménu tvorbu druhých (Alexandrijská knihovna) a objeví-li se pochybnost a dotaz, vždy se podaří je zodpovědět tak, aby to vyhovovalo té které straně. Nevyhovuje-li to jiné, je nutné se jí zbavit. A resumé celého tohoto historického dramatu? Vývoj světa brzdí tupá víra. A to se bavíme i o filmu, pojednávajícím o období 4. století tzv. našeho letopočtu. Dnes máme stejného letopočtu století 21. a za celou tu dobu se vlastně tak moc nezměnilo. Trvalo biliony let, než z prdu vznikl život. S pouhými pár stovkami let v kapse je tak i evoluce krátká, ovce, ač vyvíjející se, jsou stále jen ovce. PS: Historický malo-velko film, který zaujme především tím, že vám z něj bude smutno.